První, s čím se budete muset u Pendolina smířit, je fakt, že má hodně často zpoždění. Absolvoval jsem jízdu i v 5:26 ráno a ačkoliv provoz na tratích je touto dobou minimální, dorazili jsme do Ostravy se skoro čtvrthodinovým zpožděním. Jindy jsme zase čekali na příjezd vlaku EuroCity a odjeli už z Prahy o deset minut později. Ještě, že jsem neměl to „štěstí“ a nenaplánoval si cestu vlakem o pár dní dříve, to Pendolino přijelo do místa určení o 3,5 hodiny později. Luxus ne? Zpoždění prostě k našim drahám patří, stejně jako mnohamilionové dluhy.

Pokaždé jsem v Pendolinu cestoval 1. třídou a i tak jsem si připadal jako v lepším „prasečáku“ (omlouvám se za tento výraz, ale připadá mi nejvíce výstižný). Kdo z Vás by v první třídě supermoderního vlaku Českých drah čekal nějaký větší komfort, tak je na omylu. Připravte se na stísněný prostor, nedostatek místa pro odložení zavazadel nad hlavami cestujících, omlácené a barevně nevkusné stolky, ale hlavně typický úkaz všech vlaků Českých drah: vedro jako v sauně… Prostě přetopeno. Okénko si otevřít nemůžete, topení stáhnout také nelze a tak Vám nezbývá než se svléknout (což se mi osobně moc nechtělo) anebo se vydatně propotit.

První třída se od té druhé v Pendolinu liší hlavně barvou sedaček. V první třídě jsou rudé, v druhé do modra. Další výhodou je roznáška novin zdarma, u které se ale Českým drahám věčně nedaří vychytat počet výtisků jednotlivých titulů. A tak na Vás skoro nikdy nevyjde Mladá fronta Dnes a musíte se smířit s ne příliš povedeným Deníkem.

V první třídě dostanete také zadarmo najíst… Čeká na Vás dvojbalení opravdu nechutných, oschlých a lehce nakyslých sendvičů Pendolino od výrobce Jídelní a lůžkové vozy, k tomu průmyslově vyráběná buchta a nevychlazené nealko pití (event. i káva nebo čaj). Po první zkušenosti jsem si dal raději už jen čaj a džus. Kdybyste náhodou chtěli přidat, tak není problém, ale za další občerstvení si už tučně zaplatíte.

Cestující první třídou mají ještě u svých sedadel elektrické zásuvky (třeba na notebooky), které fungují jak se jim zachce, podle toho, jestli zrovna vlak jede v úsporném režimu, nebo naplno. Ještě bych zapomněl na zdířky pro sluchátka s hudebním programem. Nikdo je ale nevyužívá, protože sluchátka Vám v Pendolinu nepůjčí. Tím výčet výhod cestování první třídou končí.

Pokud byste čekali připojení k internetu, nedočkali byste se. Dokonce ani signál pro volání z mobilu ve vlaku po většinu jízdy nelapíte. A tak jste v podstatě odříznuti od světa. Sedačky jsou dle mého subjektivního pocitu hodně nepohodlné. Zbytečně vyboulené v oblasti beder a kdybyste chtěli spát, máte smůlu. V tu chvíli totiž, kvůli špatně formovaným opěrkám hlavy, s velkou pravděpodobností vypadnete do uličky, nebo si omlátíte čelo o okno.

Co se týče rychlosti jízdy, tak už jen fakt, že jsme pokaždé dorazili se slušným zpožděním, dává tušit, že slibovaných 160 km/h skoro vůbec nepojedete. Nemám moc dobrý odhad rychlosti, ale tipoval bych max. 100 – 120 km/h.

Kolik za zážitek jízdy první třídou Pendolina zaplatíte? České dráhy Vás ve svém e-shopu vychytrale automaticky navedou na částku 836 Kč za jednu jízdu. Až ve vlaku Vás průvodčí upozorní, že kdybyste si komplikovaně na internetu našli možnost jízdy takzvaným tarifem SC Net, máte jízdenku skoro o stovku levnější. To mi přijde ze strany Českých drah jako slušný podraz.

A nakonec ještě poznámka: nevím jaký mají České dráhy důvod k tomu, aby Pendolino odjíždělo z Prahy Holešovic… Ošklivější a močí víc smrdící nádraží snad neznám…

Čtěte také:

• Pendolino u Prahy vykolejilo ve stokilometrové rychlosti

• Vítek Havliš

• Foto: archiv, mobil