Ani jeden z těchto producentů a DJů ještě nenatočil vyloženě komerční track (i když Michael se o to čas od času pokusí), proto byl výsledek jejich spolupráce pro mnohé velkým překvapením. Skladba má celkem chytlavý refrén, i když na první poslech si ho (naštěstí) nezapamatujete, a aranží se kluci přiblížili tak trochu k Paul Van Dykovi, akorát navíc přidali saxofon (Ivan M.).

Hlavní vokál do tracku nazpíval bývalý člen skupiny V.I.P., Jiří Koběrský, který se na sebe nedávno pokusil upozornit v Hlasu Česko Slovenska. A bohužel právě k Jirkovi směřuje snad jediná moje kritika. Nevím, proč se Burian s Jeanem rozhodli právě pro něj, nicméně ačkoliv jeho hlas do písničky celkem pasuje, s angličtinou už je to výrazně horší. Jirkovo výrazné „T“ ve větě „I want to feel it“ jasně prozradí, že posloucháte český track. Je to škoda, protože si myslím, že tu jednu větu, kterou Jirka ve skladbě zpívá, si skutečně mohl pořádně natrénovat s rodilým mluvčím.

„Beautiful Love“ doprovází slušně natočený videoklip (na české poměry až nadprůměrně povedený), jehož cena se údajně vyšplhala až na 2 miliony korun.

Uvidíme, jak se téhle novince bude dařit v rádiích, exkluzivně ji nabízí Evropa 2, zatím v naprosto minimálních rotacích, ale snad se brzy dostane i na další stanice. Klukům rozhodně držím palce.

Na videoklip se můžete podívat tady.

• Vítek Havliš

Máte ještě nějaké vtípky? Pošlete odkaz do diskuze pod článkem :-)

Která z fotek se Vám líbí nejvíc?

HLASUJTE:

A pro pobavení ještě dvě videa, která se nejčastěji v souvislosti s „Rathovými miliony“ na internetu objevují:

Závěrem snad jen připomenutí – ČSSD vládne ve všech krajích, kromě Prahy. Kdo bude další na řadě?

• Vítek Havliš

Letošním případem je dvojice Bára a Léňa, které jsme mohli zahlédnout v Hlasu Česko – Slovenska. Báru, dceru Petry Černocké, si možná budete pamatovat, protože v soutěži předvedla jeden z nejvíce arogantních kousků. Poté co naprosto průměrně odzpívala, se hrozně divila, když se otočil jen jeden z porotců… V rozstřelech pak samozřejmě okamžitě letěla ven. Právem…

No a tak se Bára s Léňou rozhodly, že natočí (jako Yellow Sisters) písničku „Vylitá“, ve které jim sekunduje už zmíněná (nesmrtelná Saxana) Petra Černocká. A k tomu vyrobí podomácku natočený videoklip. Kouknout se můžete tady.

A výsledek? Pokus o vtip, zavánějící spíš velkou ukřivděností. Přihlouplý text i melodie a nepříjemné, sborově upištěné, hlasy. Celé to zní jak výstup z lidové školy umění.

Nabízí se srovnání s velmi povedenou „Krávou“ od Barbory Polákové, kde se očividně i Yellow Sisters inspirovaly. A nezbývá než konstatovat, že opravdu když dva dělají totéž, není to totéž.

„Vylitá“ oproti „Krávě“ není vtipná písnička, není ani zajímavá, není ani dobře zazpívaná… Je trapná. A korunu tomu nasazuje rapující Petra Černocká. A to už holky vyhrožují celou deskou. Za co nás chtějí trestat?!

• Vítek Havliš

Pojďme si porovnat složitost toho, jak se stát zákazníkem Regio Jetu a jak zákazníkem Českých drah…

Nejdříve RegioJet:
Na www.regiojet.cz si snadno vyberete místa v jednoduché a přehledné aplikaci. Následně zaplatíte, zobrazí se vám číslo rezervace a totéž dostanete mailem. Nic víc nepotřebujete. Jen jedno číslo. Nasednete do čistého, příjemně klimatizovaného vagónu a jedete.

A teď nákup Sporotiketu u Českých drah:
Na složitém webu ČD budete nejdřív hodně dlouho hledat, kde si lístek koupit. Po kliknutí na nenápadný odkaz „eshop“ se dostanete do nepřehledné a složité aplikace pro prodej jízdenek. Následně si vyberete spoj a zvolíte čas odjezdu. Pokud si toho náhodou všimnete, vyberete si i místa ve vagónu. Pokud ale nenápadný (a defaultně skrytý) odkaz přehlédnete, systém vás rozsadí sám. V mém případě například rozhodil dva cestující do dvou poloprazdných vagónů.

Pak musíte u každého cestujícího nesmyslně zadat jméno, příjmení a dokonce i číslo občanského průkazu. A to nejenom na jízdenku, ale i na místenku. Takže v případě dvou cestujících celkem 4x. Potom zaplatíte kartou online a domníváte se, že si lístek budete moci vytisknout a jít rovnou do vlaku. Ale omyl… Jedete na nádraží, v domnění, že těch 6 stran co vám vylezlo doma z tiskárny, obsahuje všechno potřebné (ano, jsou tam QR kódy, informace o spoji, času i místě odjezdu). Usedáte do (překlimatizovaného) vlaku.

Přichází usměvavý, ale přitom velmi arogantní průvodčí, který vám suše oznámí, že to co máte vytištěné, je pouze místenka (na 6 stranách), a že jízdenku jste si měli vyzvednout na pokladně ČD na nádraží. Proč, ptáte se? To se nedozvíte, za to jste poučeni, že na to systém při koupi přes internet upozorňuje. Možná, je ale tak složitý a hlavně nepřehledný, že jste si žádného upozornění jednoduše nevšimli. Musíte tedy ve vlaku zaplatit svoji jízdenku znovu.

Nic nepomůže vaše argumentace, že už jste ji jednou zaplatili. Asertivně je vám znovu protivou v modré vestičce oznámeno, že buď zaplatíte znovu, nebo si musíte vystoupit. A ještě prý máte být rádi, že vám nedá přirážku. Původně zaplacené peníze za nevyzvednutou jízdenku vám údajně za pár dní automaticky přijdou zpátky na účet, ale s pokutou 10 %, minimálně však 35 Kč. Vychytané to mají ty České dráhy. I tak se dá vydělávat. Proč nabízí koupi a zaplacení jízdenek přes internet, když pak stejně musíte ke smradlavému a upatlanému okénku vystát frontu, aby vám paní za přepážkou lístek vytiskla? Sporotiket totiž neobsahuje žádné bezpečnostní kódy. To je tak těžké je tam implementovat? Nebo si snad ČD myslí, že si lístek sami vytisknout neumíme?

Pokud se tedy budete rozhodovat jestli zvolit RegioJet nebo České dráhy – tak, kromě chování stevardek u RegioJetu a nepopiratelného komfortu při cestování, raději zvolte RegioJet. U Českých drah o cestující asi nestojí, jinak by jim cestu do svých vlaků výrazně usnadnili…

• Vítek Havliš

01 / Girl Gone Wild
Madonně už jednou spolupráce s Bennym Benassi vyšla, a tak to zkusila po letech znovu. Pokus dobrý, ale doba už je trochu někde jinde. Mezitím přišla Lady Gaga s Red Onem za zády a jejich sound je momentálně určující. A nezachrání to ani za každou cenu hitový popěvek hej hej jeeeji jaj… Ale na diskotékách, kde se natřásají hošíci s kabelkami přes rameno, se to určitě líbit bude.
HODNOCENÍ: 60 %

02 / Gang Bang
Gang Bang v sexu znamená, že je vás víc na jednu… Nebo jednoho. Prostě taková sexuální divočina. A přesně takovou divočinu nabízí tenhle track. Do nějakého temného klubu, sem tam zapnout stroboskop a zbytek nechám na vaší fantazii. Tohle není singlová věc. Až moc prvoplánovitě temná, zvukově tak pět let zpátky. Dubstep, ne-dubstep…
HODNOCENÍ: 40 %

03 / I’m Addicted
Záležitost pro fajnšmekry a skalní fanoušky. Celkem povedená věc, ale spíš až na třetí, čtvrtý poslech. Singl z toho asi taky nikdy nebude, ale na desku, jako řadová vycpávka, celkem zapadá.
HODNOCENÍ: 60 %

04 / Turn Up The Radio
Tenhle track si doslova říká o to, být dalším singlem. Už jen pro svůj název. Ale… Má na to se skutečně stát hitem? Jak víme, dvěma prvním singlům se to moc nepovedlo a nejsem si jistý, že tahle taneční záležitost na to skutečně má. Jedná se sice o hitovější kousek z desky, ale furt to tak nějak není ono. Navíc rukopis Martina Solveiga je tady slyšet opravdu hodně.
HODNOCENÍ: 60 %

05 / Give Me All Your Luvin‘
Tohle jste z našich rádií – klasicky – moc neslyšeli a ani se nedivím. Dokonce ani v zahraničních hitparádách to nebyla taková pecka, jakou si asi Madonna (a její vydavatelství především) představovala. A nepomohla ani účast momentálně čím dál populárnější Nicki Minaj. Ani mně tenhle track nijak výrazně neoslovil. Ale ani nepatří zdaleka k nejhorším na albu. Takový slušný průměr, který by si ale úřadující královna, jako první singl z alba, dovolit neměla.
HODNOCENÍ: 70 %

06 / Some Girls
Tohle vážně nechápu… Proč něco takového žena, s tak jasným hudebním názorem, jakou Madonna je, na svoji desku vůbec pustí? Hitový potenciál nikde, naprostá nuda, přiblblý text… Další z řady vycpávek na desce, navíc všechno tak umělé, že i čínská polívka v pytlíku je proti tomu BIO produkt.
HODNOCENÍ: 30 %

07 / Superstar
Tak schválně jestli nám Madonna dokáže, že je pořád ještě superstar. No dobře, nic dokazovat nemusí, ale jako oslí můstek se to nabízelo… Tak copak tu máme. Ula la popěvek vám z písničky asi hit neudělá. A Superstar je toho důkazem. Další bezduchý text, předvídatelná melodie… Zas mě to vůbec nebaví… Kde jsou ty hity sakra? Nebo když už, tak alespoň nějaký pokus o umění… Tohle je komerce, ale bez hitového potenciálu. Proč?
HODNOCENÍ: 30 %

08 / I Don’t Give A
Další zbytečná písnička v řadě. Jako bonus na desku možná, bohužel ji ale najdeme na regulérní verzi alba. Tenhle pokus o rap, opět okořeněný Nicki Minaj a její vzkazem pro Lady Gaga: „There’s only one queen… And that’s Madonna, bitch…,“ z desky nijak nevyčnívá a přesto vás začne po chvíli iritovat. Kolovrátek bez nápadu a s levným tanečním spodkem.
HODNOCENÍ: 30 %

09 / I’m A Sinner
Aaaa Madonna se nám snaží znovu připomenout, že je pořád ještě hříšnice. No proč ne. Tahle hra spoustu jejích fanoušků pořád ještě baví. Tenhle song zní jako by se nevešel na desku Ray Of Light. Rukopis Williama Orbita poznáte na první poslech a to přísahám, že jsem se dopředu fakt nepodíval na to, kdo tuhle věc produkoval.
HODNOCENÍ: 60 %

10 / Love Spent
Konečně písnička, která z desky alespoň trochu vystupuje. Příjemná melodie, vychytané aranže… přesto tomu něco chybí… Už vím… Emoce… Love Spent zní až moc roboticky a instantně (koneckonců jako celá deska). Jakoby všem, na tracku zúčastněným (a že jich není málo), bylo tak nějak jedno jak to dopadne. I přesto hodnotím pozitivně…
HODNOCENÍ: 70 %

11 / Masterpiece
Opravdu mistrovský kousek a jsem moc rad že se na desku dostal a neskončil jen na soundtracku k filmu W.E. Nádherná melodie, krásná atmosféra a rozhodně nejde o odrhovačku na první a jediný poslech. Navíc – balady Madonně vždycky moc slušely. Škoda, že už jich tolik netočí…
HODNOCENÍ: 90 %

12 / Fallin‘ Free
Když pominu výše zmíněné Masterpiece, tak tohle je konečně „stará“ dobrá Madonna. Nejenom roztančená padesátnice, ale i důstojná královna popu. Proč takových písniček není na její 12. řadovce víc? Velká škoda.
HODNOCENÍ: 90 %

13 / Beautiful Killer (Deluxe Edition)
Taneční věc, ale přesto s úžasnou náladou a atmosférou. Jen by jí slušel nějaký výraznější nápad. Ať už v melodické lince, nebo aranži. Rozhodně měla dostat přednost na běžné edici a ne se dostat pouze do deluxe vydání. V konkurenci ostatních tracků na albu totiž obstojí víc než slušně.
HODNOCENÍ: 80 %

14 / I Fucked Up (Deluxe Edition)
Asi se budu opakovat, ale díky za balady… Madonně strašně sluší, to se ví dávno. A i tahle – byť na chvíli zrychlená – se moc povedla. A kdyby jí Madonna zařadila na desku za kousky typu „I Don’t Give A“, „Superstar“ nebo „Gang Bang“, tak by se její slova z refrénu „Posrala jsem to, udělala jsem chybu…,“ dala brát jako adekvátní omluva. Další z povedených kousků JEN na deluxe edici… Další velké PROČ… Jedna z nejlepších věcí na MDNA.
HODNOCENÍ: 90 %

15 / B-day Song (Deluxe Edition)
Nedá se nic dělat, ty nejzajímavější kousky najdete jen na Deluxe edici alba. Normální edici si snad ani nekupujte… Důkazem je B-Day Song. Příjemný, veselý, ale přitom ne pitomý, popík. Madonna jak ji známe a máme rádi… Konečně s něčím co zbytečně nekopíruje jí samou, nebo současné taneční tuctovky.
HODNOCENÍ: 80 %

16 / Best Friend (Deluxe Edition)
Oproti některým trackům je tohle zase aranžérsky hodně zajímavá záležitost. A díky za takové tracky. Taková by měla být celá deska… Jenom vážně nechápu, proč i tohle je jen na Deluxe edici.
HODNOCENÍ: 80 %

CELKOVÉ PRŮMĚRNÉ HODNOCENÍ
STANDARDNÍ VERZE ALBA (12 tracků): 57 %
DELUXE VERZE ALBA (16 tracků + 1 remix): 64 %

Nová deska Madonny je pro mě velkým zklamáním. A celosvětové recenze jsou toho důkazem (hodnocení osciluje někde mezi 20 % a 60 %). Tahle ženská vždycky byla za ikonu, která dokázala přijít s něčím novým. Na „Mdna“ se jí to boužel nepovedlo a troufnu si tipnout, že žádný velký megahit se jí z alba vytáhnout nepodaří. Ale třeba se pletu. To nejlepší z alba najdete jen na Deluxe edici a to je velká chyba. Ale aspoň je kam sahat pro případné singly…

• Vítek HAVLIŠ

Že jste nový systém ještě neviděli, podívejte se na přiložený screenshot.

A co že je nové? Komentáře se nově nezobrazují pod fotografií, ale vpravo od fotky. Stejně tak název fotky a jméno člověka, který ji zveřejnil.

Tlačítka „TO SE MI LÍBÍ“ a „OZNAČIT FOTKU“ se ukáží až ve chvíli, kdy na fotku najedete myší. Současně s tím se vám vpravo pod fotkou zobrazí název galerie (v mém případě „Fotky na zdi“) a počet fotografií v galerii (u mě „1 z 51″).

Zvětšily se i šipky pro posouvání na další, resp. předchozí fotografii.

Je možné, že se Vám ještě nějakou dobu budou fotografie zobrazovat v původním režimu, to může být způsobeno postupným nasazováním nového vzhledu, jak už jsme u Facebooku zvyklí.

• Vítek Havliš

Facebook je fenomén, který si bohužel spousta, zejména mladých, lidí tak trochu plete se seznamkou. A jak se tedy na „fejsu“ můžete seznámit? Je to snazší, než si myslíte. Stačí k tomu několik kliků myší. Zhruba tak dva…

Nejzákladnějším způsobem, jak dát druhému vědět, že se o něj zajímáte, je totiž tzv. ŠŤOUCHNUTÍ (anglicky POKE). Stačí objevit profil subjektu vašeho zájmu a šťouchnout si. Tlačítko pro šťouchnutí najdete přímo na profilu dotčené(-ho), pod ozubeným kolečkem… Seznam jedinců, kteří do vás „strčili“ pak na hlavní stránce vlevo.

Významů šťouchnutí je hned několik. Od nevinného: zrovna jsem si na Tebe vzpomněl, až po význam, který se šíří právě hlavně mezi teenagery. Ti totiž tvrdí, že šťouchnutí na Facebooku = chci s tebou šťouchat (rozuměj mít sex).

No nevím, jestli to tak opravdu je. Protože pokud ano, tak se mnou aktuálně chce spát asi tak 30 lidí denně. :-)

A co vy? Šťoucháte do toho, kdo se Vám líbí, a koho chcete „dostat“, nebo spíš jen tak pro zábavu. A když vás šťouchne jedinec, o kterého byste v reálu ani nezavadili, vrátíte mu šťouchanec zpátky, nebo si vybíráte?

A šťouchnete třeba právě teď do mě? (www.facebook.com/vitek.havlis) :-)

• Vítek Havliš

I přesto ale budu věřit, že ho zvládnete líp, než ten právě končící a hlavně, že si alespoň občas najdete chvíli na některý z mých článků…

Za sebe Vám můžu slíbit jediné – moje stránky budou fungovat i dál a moje články budou pořád stejné, ne-li lepší, než doposud :-)

A jako vždycky – nebojte se komentovat a říct svůj názor… Tady se to smí :-)

Váš Vítek

Poznáte, jakou písničkou se Michal David, zdá se, víc než inspiroval?

Nejdříve „Dlouhá noc“ od Heleny Vondráčkové:

A teď si poslechněte originál, ze kterého Michal David nejspíš čerpal skoro celý podklad…

Pořád nic? Schválně, odebereme ze skladby „Beautiful Life“ skupiny Ace Of Base zpěv a vy si zkuste sloky a refrény zazpívat sami…

Taky se vám zdá, že „Dlouhá noc“, je jen jiná melodická linka na základ písničky „Beautiful Life“ skupiny Ace Of Base? Náhoda? Záměr…? Kdo ví… :-)

• Vítek Havliš

Dara Rolins - "Stereo"

Zatímco nedávno recenzovaná deska Petra Kotvalda dostala nášup hlavně za to, že nepřináší nic nového, v případě Dary se to naštěstí říct nedá. Takhle má vypadat a znít moderní album z roku 2011.

Už jen booklet na vás skutečně zapůsobí. Dara udělala vážně maximum pro to, abyste si desku nestahovali z netu, ale zašli si ji koupit do obchodu. Tedy pokud o ni opravdu stojíte, a nechcete si ji poslechnout jen ze zvědavosti.

CD se prodává v podobě malé knížky. Tvrdé desky, spousta fotografií, samozřejmostí jsou texty ke všem písničkám (kromě bonusové „Chyť ma (jestli na to máš)“ a v některých baleních ještě navíc najdete dárkový kupon přímo od Dary.

Ale teď už k tomu nejdůležitějšímu – k hudbě. V jedné z recenzí jsem zaznamenal povzdech nad tím, že při finalizování cédéčka se mělo škrtat, že působí roztříštěně. S tím tak úplně nesouhlasím. Ano, zvukově se vám dostane tanečních spodků, popíku, kytar, náznaku r&b, nebo rapu, ale všechno je to tak nějak krásně propojené a vyvážené a každá změna přichází právě tak akorát včas, než aby hrozilo, že se začnete nudit.

Zvláštní kapitolou celé desky jsou texty. Darina totiž zpívá buď slovensky, nebo anglicky. A zatímco u naprosté většiny českých zpěváků byste si řekli, že by měli zpívat anglicky, protože čeština není zrovna zpěvný jazyk, při poslechu Sterea si mnohokrát řeknete pravý opak. Vlastně skoro pokaždé, když Dara začne anglicky. Ne, že by to neuměla, ale i v jejím případě se ukazuje, jak náročnou disciplínou zpívání v angličtině je. I Dara pořád ještě zní tak nějak slovansky a tvrdě…

Dara při práci ve studiu (zdroj: www.facebook.com)

Zato, když to na vás vybalí svoji úžasnou slovenštinou, s neuvěřitelně vychytanými texty (většinou svými vlastními), je to úplně balzám na uši. Deska v tu chvíli dostane naprosto jiný rozměr. Dara totiž umí vyprávět příběh a její texty jsou plné krásných emocí. Největší dávka jich k vám doputuje z „R.I.P. Alex“, věnované před časem zemřelému vizážistovi Branislavovi Hromkovi (známému právě pod pseudonymem Alex). Písnička, pod kterou jsou podepsaní pánové Mark Davies a Darren Beale z Kosheen sice vzdáleně připomíná hit „Doesn’t Mean Anything“ od Alicii Keys, ale autoři dokázali s melodickou linkou naštěstí vždycky včas zatočit někam jinam, aby z toho nebyl průšvih.

Na textu s Darou spolupracovala Darina Lenártová a musím uznat, že i tentokrát se moc povedl. Žádné kýčovité klišé, naopak spousta vkusného citu a z každého slova sršící opravdová bolest a stesk po blízkém příteli, kterým Alex pro Daru byl. Všechno završí odkaz na hit „There Must Be An Angel“ od Eurythmics a emotivní smyčcový part v závěru skladby…

Dara si na desku pozvala hned několik spolupracovníků a kamarádů… V plouživých „Otázkách“ jí luxusně sekunduje Dan Bárta, v „Love Crush“ pro změnu Helena Zeťová, v „Ďaleko mi neuleť“ si dokonce Dara maminka povídá se svojí dcerou Laurou. A světe div se – čekali byste, že to bude nejtrapnější moment alba? Ani náhodou. Krásně to do písničky sedí a když Laura maminku napomene „neblbni“, tak víte, že je konec. Melodii pro tuhle písničku Daře napsala Jana Kirschner…

O dobré desce se nepíše moc snadno, protože v podstatě pořád musíte jen chválit, a tak vypíchnu alespoň nejsilnější momenty celého alba… Mezi ně určitě patří „Naskoč a leť“ (opět pro Daru napsali Kosheen), „Ďaleko mi neuleť“, už zmíněná „R.I.P. Alex“, ale i singlová „Nebo peklo raj“, nebo „Otázky“ s Danem Bártou. Ale je jich mnohem víc. Vlastně jak tak Stereo poslouchám poněkolikáté za sebou, zjišťuju, že na desce není jediné vyloženě slabé místo. Kéž by něco takového mohli říct i ostatní čeští a slovenští interpreti.

Dara při práci ve studiu (zdroj: www.facebook.com)

A tak vás budou bavit jak klidnější kousky, tak tanečnější „Fóbia“ (mimochodem 2. singl), nebo hodně povedená předělávka „Eye In The Sky“ od Alan Parsons Project, zvukově naprosto vychytané „U Owe Me“ a „Slap My Ass“, nebo jediná rapovaná věc „Čo by bolo keby…“, opět s geniálním textem plným parádních nápadů.

Dara se dokázala obklopit skvělým týmem (už zmiňovaní Kosheen, DJ Mike Trafik, Tomi Popovič, Jan Kleník z Ohm Square nebo producent Dan Hádl) a společně vytvořili jedinečnou, melodicky, textově i technicky naprosto vychytanou desku, která s klidem může aspirovat na titul „Deska roku 2011“. Vedle ní se všichni Davidové, Kotvaldové a Xindlové musí červenat v koutě. Protože moderní současná hudba má vypadat právě tak, jak to dělá Dara. A díky tomu jí odpustíte i takové maličkosti jako místy nedokonalou angličtinu nebo občasné tlačení na pilu při zpěvu.

Mimochodem, víte, že původně se Dara Rolins jmenovala Darina Gambošová? :-) Ale to jen tak pro zajímavost… Rolins jí sluší mnohem víc.

DARA ROLINS – Stereo (Dansid Production & EMI Czech Republic, 2011)
HODNOCENÍ: 95 %

• Vítek Havliš