Poznáte, jakou písničkou se Michal David, zdá se, víc než inspiroval?

Nejdříve „Dlouhá noc“ od Heleny Vondráčkové:

A teď si poslechněte originál, ze kterého Michal David nejspíš čerpal skoro celý podklad…

Pořád nic? Schválně, odebereme ze skladby „Beautiful Life“ skupiny Ace Of Base zpěv a vy si zkuste sloky a refrény zazpívat sami…

Taky se vám zdá, že „Dlouhá noc“, je jen jiná melodická linka na základ písničky „Beautiful Life“ skupiny Ace Of Base? Náhoda? Záměr…? Kdo ví… :-)

• Vítek Havliš

Dara Rolins - "Stereo"

Zatímco nedávno recenzovaná deska Petra Kotvalda dostala nášup hlavně za to, že nepřináší nic nového, v případě Dary se to naštěstí říct nedá. Takhle má vypadat a znít moderní album z roku 2011.

Už jen booklet na vás skutečně zapůsobí. Dara udělala vážně maximum pro to, abyste si desku nestahovali z netu, ale zašli si ji koupit do obchodu. Tedy pokud o ni opravdu stojíte, a nechcete si ji poslechnout jen ze zvědavosti.

CD se prodává v podobě malé knížky. Tvrdé desky, spousta fotografií, samozřejmostí jsou texty ke všem písničkám (kromě bonusové „Chyť ma (jestli na to máš)“ a v některých baleních ještě navíc najdete dárkový kupon přímo od Dary.

Ale teď už k tomu nejdůležitějšímu – k hudbě. V jedné z recenzí jsem zaznamenal povzdech nad tím, že při finalizování cédéčka se mělo škrtat, že působí roztříštěně. S tím tak úplně nesouhlasím. Ano, zvukově se vám dostane tanečních spodků, popíku, kytar, náznaku r&b, nebo rapu, ale všechno je to tak nějak krásně propojené a vyvážené a každá změna přichází právě tak akorát včas, než aby hrozilo, že se začnete nudit.

Zvláštní kapitolou celé desky jsou texty. Darina totiž zpívá buď slovensky, nebo anglicky. A zatímco u naprosté většiny českých zpěváků byste si řekli, že by měli zpívat anglicky, protože čeština není zrovna zpěvný jazyk, při poslechu Sterea si mnohokrát řeknete pravý opak. Vlastně skoro pokaždé, když Dara začne anglicky. Ne, že by to neuměla, ale i v jejím případě se ukazuje, jak náročnou disciplínou zpívání v angličtině je. I Dara pořád ještě zní tak nějak slovansky a tvrdě…

Dara při práci ve studiu (zdroj: www.facebook.com)

Zato, když to na vás vybalí svoji úžasnou slovenštinou, s neuvěřitelně vychytanými texty (většinou svými vlastními), je to úplně balzám na uši. Deska v tu chvíli dostane naprosto jiný rozměr. Dara totiž umí vyprávět příběh a její texty jsou plné krásných emocí. Největší dávka jich k vám doputuje z „R.I.P. Alex“, věnované před časem zemřelému vizážistovi Branislavovi Hromkovi (známému právě pod pseudonymem Alex). Písnička, pod kterou jsou podepsaní pánové Mark Davies a Darren Beale z Kosheen sice vzdáleně připomíná hit „Doesn’t Mean Anything“ od Alicii Keys, ale autoři dokázali s melodickou linkou naštěstí vždycky včas zatočit někam jinam, aby z toho nebyl průšvih.

Na textu s Darou spolupracovala Darina Lenártová a musím uznat, že i tentokrát se moc povedl. Žádné kýčovité klišé, naopak spousta vkusného citu a z každého slova sršící opravdová bolest a stesk po blízkém příteli, kterým Alex pro Daru byl. Všechno završí odkaz na hit „There Must Be An Angel“ od Eurythmics a emotivní smyčcový part v závěru skladby…

Dara si na desku pozvala hned několik spolupracovníků a kamarádů… V plouživých „Otázkách“ jí luxusně sekunduje Dan Bárta, v „Love Crush“ pro změnu Helena Zeťová, v „Ďaleko mi neuleť“ si dokonce Dara maminka povídá se svojí dcerou Laurou. A světe div se – čekali byste, že to bude nejtrapnější moment alba? Ani náhodou. Krásně to do písničky sedí a když Laura maminku napomene „neblbni“, tak víte, že je konec. Melodii pro tuhle písničku Daře napsala Jana Kirschner…

O dobré desce se nepíše moc snadno, protože v podstatě pořád musíte jen chválit, a tak vypíchnu alespoň nejsilnější momenty celého alba… Mezi ně určitě patří „Naskoč a leť“ (opět pro Daru napsali Kosheen), „Ďaleko mi neuleť“, už zmíněná „R.I.P. Alex“, ale i singlová „Nebo peklo raj“, nebo „Otázky“ s Danem Bártou. Ale je jich mnohem víc. Vlastně jak tak Stereo poslouchám poněkolikáté za sebou, zjišťuju, že na desce není jediné vyloženě slabé místo. Kéž by něco takového mohli říct i ostatní čeští a slovenští interpreti.

Dara při práci ve studiu (zdroj: www.facebook.com)

A tak vás budou bavit jak klidnější kousky, tak tanečnější „Fóbia“ (mimochodem 2. singl), nebo hodně povedená předělávka „Eye In The Sky“ od Alan Parsons Project, zvukově naprosto vychytané „U Owe Me“ a „Slap My Ass“, nebo jediná rapovaná věc „Čo by bolo keby…“, opět s geniálním textem plným parádních nápadů.

Dara se dokázala obklopit skvělým týmem (už zmiňovaní Kosheen, DJ Mike Trafik, Tomi Popovič, Jan Kleník z Ohm Square nebo producent Dan Hádl) a společně vytvořili jedinečnou, melodicky, textově i technicky naprosto vychytanou desku, která s klidem může aspirovat na titul „Deska roku 2011“. Vedle ní se všichni Davidové, Kotvaldové a Xindlové musí červenat v koutě. Protože moderní současná hudba má vypadat právě tak, jak to dělá Dara. A díky tomu jí odpustíte i takové maličkosti jako místy nedokonalou angličtinu nebo občasné tlačení na pilu při zpěvu.

Mimochodem, víte, že původně se Dara Rolins jmenovala Darina Gambošová? :-) Ale to jen tak pro zajímavost… Rolins jí sluší mnohem víc.

DARA ROLINS – Stereo (Dansid Production & EMI Czech Republic, 2011)
HODNOCENÍ: 95 %

• Vítek Havliš

Záběr z videoklipu "This Life"

Možná se mnou nebudete úplně souhlasit (s čímž tak trochu počítám), ale český videoklip se už notnou řádku let potácí od ničeho k ničemu. Jakoby čeští režiséři neuměli, nebo nechtěli natočit moderní a efektní videoklip. A tak například projekty typu Verona Petera Fidera dávají vydělat profíkům v Polsku a u nás v Česku vesele vznikají šílené blbůstky (Patricie – Zvyřátka) nebo neuvěřitelné šílenosti, jako třeba nový klip Michala Davida a Lucky Vondráčkové „Byla to láska“. Když pomineme písničku samotnou, tak klip je ukázkou naprostého amatérismu. Od kostýmů, přes choregorafii, až po nekvalitní klíčování a téměř žádnou postprodukci.

Ale jak už jsem poznamenal na začátku – blýská se snad na lepší časy. Povedlo se mi úplnou náhodou narazit na nový český videoklip zpěvačky Victorie – „This Life“. Nechci teď rozebírat písničku samotnou (která mimochodem ve svojí kategorii s přehledem dosahuje evropského nadprůměru), mnohem víc mě zaujal právě videoklip. Je totiž právě takový, jaký byste čekali. Victoria je neuvěřitelně sexy, klip je roztancovaný, má tempo, náznak příběhu (i když klišovitého – ale to je u tohoto stylu muziky naprosto očekávatelné a ničemu to nevadí), je skvěle natočený, jsou na něm vidět hodiny práce ve střižně a perfektně k písničce sedí a pomáhá jí o level výš.

Karel V. Dlabač při natáčení

Režisérem klipu k „This Life“ je mladý, nadějný – nicméně nikoliv nezkušený – režisér Karel V. Dlabač, s pomocí kolegů Tondy Krista a Tomáše Markvarta. Karel V. Dlabač má za sebou už několik hudebních videoklipů, a ačkoliv i ty jeho předchozí patřily k tomu lepšímu, co se u nás tvoří, novinka pro Victorii je obrovským posunem kupředu.

Je rozhodně velká škoda, že Karel V. Dlabač už dávno nedostal mnohem víc prostoru, protože právě v tomto případě dokázal, že v tolik náročné disciplíně, jakou natáčení videoklipů je, patří u nás jednoznačně ke špičce.

Doufám, že o něm brzy znovu uslyšíme (a hlavně od něj něco uvidíme).

Ale dost psaní o klipu… Nejlíp uděláte, když se na něj podíváte a uděláte si názor sami:

• Vítek Havliš

Petr Kotvald a jeho vydavatelství v promo článcích vyprávěli, že Petr Kotvald zdrsněl a že jeho nová deska bude mít moderní sound. Pravda, Petr zdrsněl, ale bohužel jen na některých fotkách v bookletu. Nechal si narůst strniště a na povedených snímcích Lenky Hatašové pózuje třeba v tílku nebo na motorce.

Tím ale veškerá změna končí. Kotvaldova poslední deska totiž nepřináší vůbec nic nového. To sice může potěšit jeho fanoušky a fanynky, ale řekněme si upřímně, ty by potěšilo, i kdyby se Petr konečně odhodlal k nějakému posunu a nezamrznul v soundu začátku devadesátých let. Přínosem takové změny by naopak bylo, že by Kotvald možná přilákal i nové posluchače.

Nic takového se ale nekoná. „Právě tady, právě teď“ přináší 13 songů, které jste už slyšeli 10x předtím. Pod albem je podepsaný stejný tým, který Petra provází snad posledních dvacet let. Bohužel. Dost často totiž vykrádají sami sebe. Ukázkovým příkladem je třeba dvojka na desce „Bonus mýho života“, která je přesnou kopií dávného hitu „Milujem se čím dál víc“. Petr Kotvald se kdysi nechal slyšet, že takový hit se povede jednou za x-let a čeká, až se to podaří znovu. A možná právě proto Jindřich Parma natvrdo zkopíroval sám sebe, lehce upravil refrén a světlo světa spatřil „Bonus mýho života“, který je míň povedenou kopií už zmíněného „Milujem se čím dál víc“. Stejná melodie ve slokách, stejné akordy, rytmus, podobné aranže. Nejsmutnější na tom je, že i přesto je „Bonus“ jedním z nejsvětlejších míst alba.

Čeští rádoby diskotékoví umělci se v posledních měsících probudili a nabuzeni poslechem desek Lady Gaga tvrdí, že, jejich nová tvorba je právě moderními trendy alá Gaga ovlivněna. Nedávno s takovým prohlášením přišel Michal David (recenzi na jeho obskurní desku „Čas vítězství“ čekejte už brzy), před časem se o tom zmínil právě i Petr Kotvald.

A skutečně se na desce s kolegou Parmou o jakousi inspiraci Gagou pokusili. Konkrétně ve skladbě „Oči ptáka“, která od začátku až nápadně připomíná „Alejandro“. Samozřejmě s podstatně horším zvukem, melodií i aranžemi. Ani tu kopii neumíme udělat dobře… Nebo spíš bych řekl, že ji umíme udělat sakra špatně.

Poslední desky Petra Kotvalda mají dva základní problémy… Ten první se jmenuje Jindřich Parma a ten druhý Pavel Cmíral. Parma nemá úplně špatné nápady na melodie, naopak, v některých případech se mu zajímavá linka skutečně povede (např. „Dlouhá pouť“, „Erotika“, „Dál sníh padá“ nebo „Co mám to chtěj‘“). Průšvihem jsou ale aranže a samply, které používá. Všechno to tak nějak těžkopádně „sedí na zadku“, zvukově je to pořád stejné už desítky let, žádná změna… Občas se Parma spustí trochu víc než je zdrávo a pak z toho vznikne jeden velký chumel zvuků, zastaralých efektů a vy máte pocit, že vám při poslechu desky soused odvedle vrtá vrtačkou do zdi… („Oči ptáka“, „Stop“)

Tím druhým problémem na Kotvaldových deskách jsou bohužel texty. Ty kdysi Pavel Cmíral uměl hodně dobře, ale v posledních několika letech to vypadá, že ho buď Parmova hudba přestala inspirovat, nebo prostě došly nápady.

Vrcholem desky pak je pokus o jakési navázání na hit „Pražský haus“, který Hipodrom Jindřicha Parmy v čele s Petrem Kotvaldem natočil v roce 1989. Tenkrát Parma přišel s novým tanečním zvukem… Letošní (a přiznejme si, že zbytečná) verze se jmenuje „Pražský disko“ a oproti svému předchůdci působí tak trochu zastarale.

Co se ale celkem povedlo je vánoční záležitost „Dál sníh padá“. Překvapivě slušný text, dobře smíchané vokály a i Petrovi písnička sedla. Bohužel i ona ale má stejný „disko“ spodek, jako celá deska. Takže se to zas tak nějak těžkopádně vláčí… Jako byste jeli na saních v zápřahu sobů, kteří chtějí utíkat dopředu zasněženou krajinou, a vy je držíte zpátky a táhnete k zemi.

Po poslechu desky Petra Kotvalda „Právě tady, právě teď“ jsem tak trochu zklamaný… Desce chybí silný hit, marketing sliboval změnu, ta ale nepřišla a co víc: Petr a jeho tým, zvukově ustrnuli někde v roce 1990. Petrovi a jeho hlasu by přitom mnohem víc než oldies-disko slušela akustická kytara, klavír, housle… Zkrátka něco mnohem komornějšího. Protože zpívat fakt umí.

PETR KOTVALD – „Právě tady, právě teď“ (EMI Czech Republic, 2011)
HODNOCENÍ: 55 %

• Vítek Havliš

Gurmánské vejce v aspiku vyrábí společnost Gurmán Klub s. r. o., se sídlem v Kamenných Žehrovicích a krásným sloganem „Kvalita bez kompromisů“. Na svých stránkách uvádí, že firma vznikla v roce 1995 a od té doby si úspěšně buduje svoje renomé především díky kvalitě výrobků, souvisejících služeb a zákaznickému servisu…

No nevím… Pod víčkem jimi vyrobeného vejce v aspiku jsem totiž kromě šunky, bramborového salátu, vajíčka a zeleniny našel i ošklivou plíseň. Když se objevila u jednoho balení, okamžitě jsem otevřel i druhé, abych se přesvědčil, jestli je alespoň jedno vejce v pořádku… Bohužel nebylo, pod druhým víčkem byla plíseň ještě větší.

Zboží jsem skladoval v lednici a do konce data spotřeby (10. listopadu 2011) ještě dnes zbývá více než 17 dní.

Tak nevím kde se stala chyba? U firmy vyznávající  kvalitu bez kompromisů nebo v Globusu, kde je svět ještě v pořádku?

AKTUALIZOVÁNO: Během odpoledne jsem dostal e-mail z vedení Zličínského hypermarketu Globus, kde jsem si vejce v aspiku koupil. K případu se postavili opravdu férově a proklientsky:

Vážený pane Havliši,

děkujeme za informaci. Nepříjemnosti způsobené zakoupením tohoto výrobku je nám líto.

Vzhledem k tomu, že se jedná o vakuovaně balený výrobek, vypadá to, že během transportu nebo při balení se porušila těsnost a vlivem působení vzduchu tak vznikla pod víčkem plíseň. Na výrobek se samozřejmě vztahuje reklamace, prosím tedy, abyste kontaktoval vedoucí čerstvých potravin paní Jančovičovou na tel. č. 251 037 321, která ji s Vámi vyřídí a projedná s dodavatelem. Zároveň prověříme celou dodávku.

Děkuji za pochopení.

S pozdravem

Marie PAČESOVÁ
Sekretariát vedení hypermarketu

Krátce poté přišel také e-mail od výrobce Gurmánského vejce v aspiku:

Vážený pane,

Dnes jsme provedli podrobnou analýzu situace. Prověřili jsme referenční vzorek na prodejně HM Globus Zličín. Zároveň jsme analyzovali referenční vzorek dané šarže (10.11.2011) uchovaném ve sledovacím chladicím boxu v našem výrobním závodě. Provedli jsme místní šetření dotčené technologie, obalů, AL Folie, jakož i dohledatelnost dané vyrobené šarže, na jaká místa byla expedice výrobků uskutečněna. Vše se zdá býti v pořádku, neobjevili jsme žádnou závadu. Všechny referenční vzorky jsou bez vad, jak z HM Globus tak naše referenční. Nejsme tedy s to podat 100% vysvětlení, kde mohla závada vzniknout. Zřejmě došlo k mechanickému poškození sváru víčka AL k PVC kelímku. Tato závada se mohla stát při manipulaci kdekoliv při cestě výrobku na regál HM. I sebemenší absence hermetičnosti sváru může způsobit průnik vzduchu k výrobku a tím vzniku procesu plísně. Jak jsem Vám již sděloval v předchozím přípisu, vyrábíme měsíčně 30-50 tis. ks bez jakýchkoliv reklamací.

Je nám tedy líto, pokud jste se stal obětí opravdu pro nás záhadné vady. Pokud jste se již s reklamací neobrátil na HM Globus, rádi bychom s Vámi předmětnou reklamaci vybavili.

Předpokládáme Vaší reakci včetně kontaktních údajů, chtěli bychom Vám vzniklou újmu jakkoliv kompenzovat. Pevně věříme, že i přes tento zážitek zachováte generálně přízeň lahůdkářským výrobkům a Vaše případná další koupě Vás přesvědčí o tom, že se zřejmě jednalo o nešťastnou a vyjímečnou shodu náhod.

Děkuji a jsem s pozdravem.

Václav Balšán
GURMÁN KLUB, s.r.o.
Karlovarská 532
273 01 Kamenné Žehrovice

Věřím tomu a postoje výrobce i hypermarketu si vážím. 

•  Vítek Havliš

Měl jsem štěstí na luxusní obsazení (fantastický Ondra Brzobohatý, Zuzana Norisová, Dasha, Ivana Chýlková, Milan Šteindler, Lumír Olšovský…) a možná i proto jsem si pro sebe „Vraždy“ ocenil na 90 %.

Jestli máte rádi muzikály (a teď nemám na mysli pokusy o ně, typu: „Kleopatra“, „Kat Mydlář“ apod.), určitě na tuhle muzikálovou kriminální komedii do Karlína zajděte. Budete se fantasticky bavit, děj vás strhne, o perfektních hudebních a pěveckých číslech ani nemluvím. A konečně se i u nás dočkáte naprosto světové výpravy. Na téhle show se prostě nešetřilo, a je to na ní sakra vidět!

Tohle se režisérovi Antonínovi Procházkovi opravdu povedlo – lístky si můžete objednat tady: www.hdk.cz

HODNOCENÍ: 90 %

• Vítek Havliš

CHLAPI V POSILOVNĚ

Svalnatý tělo… Nabušený kozy, bicáky tvrdý jak šutr… Jojo, chlap s vysportovaným tělem z posilovny, to spoustu ženských dostane. Ale… Víte, co chlapi skutečně dělají a nedělají v posilovně? Tak předně, chlapi se v posilovně předvádějí… Ne před ženskýma, předvádí se, i když jsou kolem jenom ostatní chlapi. Ale k tomu až za chvíli.

Začneme a taky skončíme v šatně. Průměrně čistotný muž se před cvičením převlíkne do sportovního oblečení. To děláme tak nějak všichni. Co už ale spousta chlapů nedělá, je jeden podstatný detail… Převlíknou si sice triko, sundají kalhoty a navlíknou sportovní tepláky nebo šortky, ale už téměř nikdy nepřevlíknou spodní prádlo. Náhradní trenky, nebo slipy se zkrátka v batozích na cvičení většiny nabušenců nevyskytují.

A tak chlap přijde a na zapařený trenky, ve kterých strávil celý den, natáhne tepláky, civilní triko vymění za smradlavý sportovní z batohu a jde do toho bušit. To by se ještě dalo pochopit, kdyby ale zrovna třeba ten váš boreček, po cvičení vytáhnul z tašky trenky čistý… To se bohužel moc často nestává… Ale zpátky do fitka.

Jak známo, chlapi se rádi předvádí i jeden před druhým… A tak bez zahřátí (prezentovaného např. krátkým rozběhem), bez protažení a rozhýbání svalů a kloubů, začnou zvedat desítky kil. A zvedají… A hekají… A makají… A většinou naprosto blbě. Chlap nejčastěji cvičí to, co je na první pohled vidět. Bicepsy, tricepsy, kozy. Bohužel však s váhami, které sice unese, ale všemožně se u toho klátí, předklání a zaklání, takže často místo bicepsů cvičí ramena, místo tricepsů záda a místo prsou ruce nebo ramena. A má radost z toho, že zvedne víc než ten slaboch vedle… To, že si tihle jedinci huntují záda a klouby, je v tu chvíli tak nějak fuk.

Když chlap v posilovně doheká, tak – klasicky – bez protažení a pěkně zpocený, mizí znovu v útrobách šatny. Jestli byste čekali, že následuje sprcha, tak byste zhruba v 70 % případů čekali marně. Většinou to totiž chodí tak, že chlap docvičí, strhne ze sebe propocené triko a tepláky, namuchlá je do batohu (odkud je příště zase vlhké a smradlavé vyndá a znovu použije), sprše se vyhne obloukem, rovnou navlíkne džíny s trikem, v horším případě dokonce oblek a fofrem se běží za vámi pomazlit. Postřehli jste správně… Spodní prádlo jsem při převlékání nezmínil…

Nezmínil, ale nezapomněl jsem na něj… Ano, to spodní prádlo, ve kterém byl ten váš vo�?avý chlapák celý den, ve kterém se zapařil a zpotil v posilovně, tak právě tohle spodní prádlo si ani po cvičení nesundal… Počká, až mu ho třeba svými zuby sundáte vy. Chuťovka co? Myslíte si, že si vymýšlím, a že ten váš určitě takový čuně není…? Jestli ten váš chodí do běžného fitka, je skoro 80 % jistota, že se právě takhle nechutně chová…

POZN�?MKA: Autor chodil v průběhu posledních 10ti let nárazově do několika posiloven. Od těch masových, po klubové. Vždycky si kompletně převlíká prádlo před cvičením i po cvičení a pokaždé se sprchuje a myje si vlasy. A pokaždý nevěří svým očím, když vidí to, co jste si právě mohli přečíst…

TIP: Přečtěte si, jak se chlapi chovají na záchodě.

• Vítek Havliš

Prvním českým Benovým pokusem byla věc „Mimozemšťanka“. Písnička bez melodie, která se snad ani singlem stát neměla… A možná i proto se jí nikdo moc nevěnoval. Což je škoda, minimálně pro ten mimořádně povedený klip.

Novější záležitostí je pak mnohem vymazlenější „Na zdraví“. Bohužel i tady by Ben udělal mnohem líp, kdyby si vybojoval angličtinu, protože kromě textu, který není až tak přiblblý, dost výrazně vadí frázování a hlavně některé Benovy měkké hlásky (především pak „Š“). I tak si ale troufnu napsat, že „Na zdraví“ je rozhodně povedeným songem. A o skvělým roztančeným klipu ani nemluvím :-)

Která z písniček se Vám líbí víc?

• Vítek Havliš

CHLAPI NA ZÁCHODĚ

Vážně si myslíte, že se na veřejném záchodě chová tak jako doma, kde hrozí, že ho uslyšíte nebo uvidíte? Zapomeňte… Stejně jako na dámských toaletách nenajdete žádný mega pořádek, ani na pánských to není zrovna zázrak.

Typický český chlap při příchodu na veřejné WC nejdřív rekognoskuje terén. V žádném případě si nikdy nestoupne k volné mušli, která je vedle mušle již obsazené. To raději zvolí kabinku. A když ne, nabízí se hned několik vysvětlení. Buď je gay, nebo zakomplexovaný jedinec s potřebou ujistit se, že 2 cm jsou opravdu běžná středoevropská norma, anebo jsou všechny kabinky obsazené, případně uzamčené.

Když už se ten váš roztomilý plyšák dostane k volné záchodové mušli, nebo míse, tak si s velkou pravděpodobností uleví hned několika způsoby. K očekávanému močení totiž obratně přidá i vydatný flatus, neboli česky: PRD. Ten samozřejmě musí být nejdříve krátkodobě zadržen a pak skrz sevřené svěrače vytlačen ven. Proč? No protože ON je chlap a tak to přeci musí být pořádně slyšet…

Někteří zvlášť chutní jedinci k upouštění vzduchu ze zadní části, přidají ještě pořádný krkanec, aby všichni okolo věděli, že ON je nejenom chlap, ale rovnou drsný borec… Připomínám, že pořád mluvíme o tom vašem roztomilém manželovi nebo partnerovi. Schválně nepíšu klukovi, protože mladší jedinci se podobnými znaky nevyznačují, objevují se u nich až později, většinou po třicítce, když poznají ty správné kamarády, kteří také svoje mužské chování, okoukali od starších kámošů.

Celý záchodový obřad vaší životní lásky končí dvěma zásadními body. Spláchnutím (pokud potřebu vykonal u mísy, nebo na ní) a samozřejmě mytím rukou. Nutno podotknout, že ani jeden z těchto bodů se v praxi téměř nevyskytuje. Chlap prostě mísu na veřejném záchodě většinou nespláchne… Po vymočení se to ještě dá pochopit, ale najdou se i experti, kteří vyrobí v sedě něco vydatnějšího, zamaskují to toaletním papírem a nenápadně se vytratí.

Co se týče mytí rukou – tak na to zapomeňte, milé ženy, partnerky a milenky, úplně. Naprostá většina těch sexy chlapáků, častokrát navlečených v trendy hadrech, nebo luxusních oblecích, si jednoduše ruce po záchodě neumyje… Pěkně oklepat, otřít ruce do kalhot a hurá se s vámi pomazlit…

Tak příště, až budete se svojí láskou třeba v kině, bude vás chtít políbit a občas vám svojí rukou šoupne do pusy křupavý popcorn, vzpomeňte si na těchhle pár řádků… S velkou pravděpodobností totiž ta ruka před chvílí držela něco, co znáte v jiném stavu a za jiných příležitostí, těmi krásnými rty nejspíš ještě před pár okamžiky prosvištěl hlasitý říhanec a jeho tvůrce ho určitě doprovodil i pečlivě vytlačeným prdem…

POZNÁMKA: Autor si na záchodě zásadně nestoupá vedle močících jedinců. Pokud zvolí kabinku, nohou nadzvedne prkénko a vždycky po sobě spláchne. Během močení neprdí ani nekrká… A nakonec si pokaždé umyje ruce mýdlem a dveře pro jistotu otevírá kopem, nebo loktem… Právě proto, že vidí kolem sebe, jaký prasata my chlapi někdy jsme.

Pokračování příště… To se dozvíte, co chlapi dělají v posilovnách…

• Vítek Havliš

Následující řádky vznikaly přímo při poslechu jejího nejnovějšího alba, prostě jsem jen ťukal do počítače, co mě napadlo. Takhle nějak to slyším já. Rozhodně si udělejte i vy svůj názor a desku si kupte, protože dostanete do uší opravdu podařenou záležitost, která vás nebude (až na pár okamžiků) vůbec nudit.

MARRY THE NIGHT
Začátek se mi líbí… Trochu to zní jako Galleon, aranžmá super… Docela slušná věc na začátek alba… Ale už to začíná být nuda… Áááá ten bridge je zajímavej… Tak tohle by mohl být hit. Snad to vydá jako singl. (80 %)

BORN THIS WAY
Jo tak tohle znám jak vlastní boty. To jsem slyšel snad 100x. Dneska už skoro kultovní záležitost. Jeden z největších hitů roku 2011. Nechápu, že ho česká rádia tak ignorovala. (100 %)

GOVERMENT HOOKER
Bože, co to je za skřeky? Chce být zajímavá za každou cenu? A co ty pazvuky? Nemám vadnou kopii? Ahá, to tam patří… A pozor, ten spodek už jsem někde slyšel… Jen nevím kde. No ten před-refrén nic moc, ale refrén už dobrý. Trochu devadesátky. Ale proč ne… Zas mám pocit, že zpívá jak Madonna. No jo, jenže Madonna tak zpívá po kompletní rekonstrukci od zvukařů… Nevím, tohle na mě působí tak nějak rozpolceně. Underground střihnutej Michalem Davidem v refrénu. (60 %)

JUDAS
Áááá další známá věc… Dodneška tomu nemůžu nějak přijít na chuť. A ani video nepomohlo. Zas mám pocit, že kombinuje nekombinovatelný. Ten refrén je fakt jak od kolotočů. Nemůžu si pomoct, ale tohle neměl být singl. (60 %)

AMERICANO
No, tak tohle zní hodně dobře… Alespoň zatím… Hmmm, dobře se rozeřvala holka jedna. Jenom mi to zase něco připomíná, ale nevím co, takže dobrá práce. Je neuvěřitelný, jak dobře jí to zpívá. To není jak ukňouraná blondska na podpatcích, ta… jak se jmenuje? Jo, Britney :-) (70 %)

HAIR
Začátek zní hodně slibně. Parádní melodie, barva hlasu i aranže… Ty živý bicí se mi líbí. Ajaj, najednou je z toho zvukově hroznej chumel. Asi bych si měl přenastavit ekvalizér. Hodně mě na týhle desce baví, že ty písničky jen málokdy začnou nudit, člověk v nich furt objevuje něco novýho. A v týhle toho je celkem dost. Tak tahle věc je melodicky nádherně vystavěná. Saxík… Zajímavý. Opravdu ten bridge zpívá Gaga? Má tam hlas trošku jak šmoula, ale kupodivu se mi to hodně líbí. No na první poslech, když to vyšlo jako promo singl, jsem z „Hair“ nadšenej moc nebyl, ale měním názor. Šup s tím na singly. Proč tak blbej konec? Ten fade se tam nehodí. (90 %)

SCHEISSE
Wau… Super nápad s tou němčinou. Heh… inspirace u Scooterů? :-) No uvidíme co z toho vyleze… Sakrááá, zas mi to něco připomíná… Teda refrén skvělý… Sakra dobrý. Škoda, že to singl nejspíš nebude. Hitový ambice obrovský. A kdyby náhodou byl, tak už vidím, jak to naše rádia hrajou… Ani omylem :-) (100 %)

BLOODY MARY
To je trochu ve stylu The Fame Monster… Dance dance dance… malinko sračkoidní. Ježíš to je popinka. Ale poctivá… GááGáá… Proč ne. Sice to ze soundu desky trochu vybočuje, ale ničemu to nevadí. Aspoň ji slyším zase trochu víc zpívat. (80 %)

BAD KIDS
Že by konečně slibovaný rockový pecky? Aha… Tak ne… Zase diskárna. Ty kráso a dobrá. Sice to k tomu tvrdýmu začátku vůbec nejde, zní to jako osmdesátky a (zas) trochu jako Madonna, ale má to hodně dobrou náladu. Z toho by taky mohl být hit. (90 %)

HIGHWAY UNICORN (ROAD 2 LOVE)
Hodně hitový popěvek hned na začátku… Hustej beat… RedOne se hodně vyřádil. Ty živý bicí to vždycky tak oživí… (zvláštní věta, ale jak to napsat líp). Škoda, že na desce nejsou víc a častěji. Příjemně mě to unáší. Trochu jak horská dráha… Podařená záležitost, ale refrén se hodně rychle oposlouchá. Ten konec je divnej… (70 %)

HEAVY METAL LOVER
Pěkný… ani by nemusela zpívat. Beru zpět… ten zpěv to jen dovedl k dokonalosti. Ty jo, co k tomu napsat. To je tak geniální. Jedna z nejsilnějších věcí na albu. Nádherná nálada. Tak tohle je master-piece :-) Fakt krásný. Na první poslech to znělo jako vycpávka na desku, ale omyl. (100 %)

ELECTRIC CHAPEL
Kytárky… no stejně tam určitě dlouho nevydrží… RedOne není žádnej rocker. … vždyť to říkám :-) ááá Madonna je zpátky. Mají tady naprosto stejný hlasy. Tak není to špatný, ale nijak odvařenej z toho teda taky nejsem. Taková průměrná ducárna. (60 %)

U & I
No to znám, to zpívala na koncertě v Praze… Teda ale na tuhle desku se to vůbec nehodí. Maximálně tak jako bonus. Od kdy Gaga dělá do country? … Ty sbory jsou fakt jak od Dolly Parton. Jako dobře, jestli to má být jediná pomalejší věc na desce, tak budiž, ale podle mě jí měla raději obětovat. Navíc ty elektronický bicí… Kam jinam nacpat živý, když ne sem? Ježiš to je dlouhýýýý a nudnýýýý… Nebavíííí… Ale zpívá jí to fakt dobře… Ten konec je nejlepší. (30 %)

THE EDGE OF GLORY
O – o – o – o… To je jak klimpr od Vietnamců… Jo to je ten další promo-singl. To se mi líbí… Vůbec se nedivím, že to rádia po celým světě začala hrát. Je to mnohem lepší než Judas. Chtělo by to ještě video, ale tomu nevěřím, to je na Gagu až moc optimistická věc… No tu elektronickou vyhrávku si mohl RedOne odpustit… Saxofon zas nemá chybu… Další z vrcholů desky a vsadím se, že tím bude Gaga uzavírat i koncerty. Moc pěkný… (100 %) >>> EDIT: Tak „The Edge Of Glory“ prý už je oficiálním třetím singlem a klip bude. Super… Tak trochu ale i důkaz toho, že sázka na Judas byla šlápnutím vedle.

CELKOVÉ PRŮMĚRNÉ HODNOCENÍ: 80 % (zaokrouhleno)

A jak se nová deska líbí Vám? Napište mi do komentářů pod článkem…

• Vítek Havliš